Showing posts with label gramatika. Show all posts
Showing posts with label gramatika. Show all posts

Thursday, December 15, 2016

Cases

Let me try to explain Czech cases in English. I think I have *finally* figured this out. It only took many, many hours of staring at textbook pages until suddenly I realized why it was so important to think about them in terms of questions. It was like a lightbulb for me.

See, with Czech cases, you look at the entire sentence as a whole. You take chunks of the sentence and see how they fit together to make the entire sentence. And that is how you determine which case they are in.

It's actually a thousand times easier than I previously thought. You look at the sentence, and you ask yourself these questions:

1. Nominative Case: Who or what is doing the action?

2. Genitive Case: Without whom or what? If you can potentially take something away from someone, it's genitive.

3. Dative Case: To whom or what is the action happening? This is for indirect objects. "To whom do I give this?"

4. Accusative Case: Who or what is the action doing? "What do I see?"

5. Vocative Case: Who am I calling? This case is the easiest (by far) to remember.

6. Locative Case: About whom or what?

7. Instrumental Case: With whom or what?

So here's my attempt to show you with an example in English, using a text I think is really interesting from the Frenštát tourist bureau website:

Exposition VII: The shuttle sings
From the 17th century on (when? Locative), most of the inhabitants of the poor little town of Frenštát (this whole thing is the subject, so nominative) at the foot of the mountains (where? Locative) and from the surrounding area (where? Locative) made their living (what did they make? Accusative) from weaving (how did they make it? With what did they make their living? Instrumental). The establishment of the weaver’s guild (who is doing the action? Nominative), which was one of the first and oldest (still nominative) in the town (where? locative), is documented in the „Memorial Registry of the honest weaver’s guild in the town of Frenštát (where? locative)“ from 1598 with the guild’s insignia of three weaver‘s shuttles (with whom or what? Instrumental). Work (nominative) on the weaver’s loom (where? probably dative here depending on the preposition in Czech) was often the only source of income (what was it? accusative) for a weaver (for whom? Dative) in the town (about whom? Locative).

The exposition (nominative) endeavors to aquaint the visitor (accusative) with the work procedure for domestic production (instrumental) on the various looms (locative), including the products manufactured (instrumental).

Let's see how I did: 
Tkalcovství již od 17. století přinášelo obživu většině obyvatel chudého podhorského městečka Frenštátu a jeho okolí. Tkalcovský cech byl jedním z prvních a nejstarších ve městě. Písemným dokladem jsou „Rejstra památní poctivého cechu tkadlcovského v městečku Frankštatu“ z r. 1598 s cechovním znakem ze tří člunků, tvořících rovnostranný trojúhelník. Patron cechu tkalcovského sv. Severin je vyobrazen na cechovním praporu, který se dochoval dodnes.
Důležitou plodinou a surovinou pro výrobu tkanin byl len. Vlákno získané ze lnu bylo předením pomocí vřetena, později pak kolovratu, zpracováno ve vlákno. Později pronikla na trh bavlna a bavlněné výrobky. Zájem o ně byl tak velký, že plátenictví začalo pomalu zanikat. Proto tkalcovští mistři postupně přecházeli na výrobu bavlněné tkaniny „mušelínu“. V 17. a 18 století se tkaly na jednodušších stavech plátenických textilie hladké i vzorované ve všech základních vazbách. Na výrobu proslulého textilu se složitějšími vzory potřebovali frenštátští mistři stavy s jacquardovým strojem „lionky“. Téměř v každé domácnosti stával u okna tkalcovský stav. Přestože tkalci i s rodinami pracovali od rána do noci, mohli si za svůj plat dovolit jen málo.
Ugh. Well, the text was not translated exactly (I'm not sure if that is even possible). Also, AS USUAL, the text in Czech is much richer and more interesting, and it is only abbreviated in English. I HATE NOT BEING ABLE TO READ THIS. It is really frustrating! I want to know about the lions and the equilateral triangle! 
Tak, musím se učit česky. 
I thought at the beginning of this post that I was going to set off to prove that I know something about Czech cases. Instead, I gave a pretty poor (and probably error ridden) example, but ended up strengthening my already very solid resolve to learn Czech.


Wednesday, December 14, 2016

Slovesa

-a- slovesa

slovníkový tvar
dělat

přítomný tvar
dělat --> dělá + ending

negativní tvar
nedělá

minulý tvar
dělal + gender ending (and present form of být unless it is 3rd person)


-i- -e- -ě- slovesa

slovníkový tvar
vařít

přítomný tvar
vaří +ending

negativní tvar
nevaří

minulý tvar
vařil + gender ending (and present form of být unless it is 3rd person)

-ova- slovesa

slovníkový tvar
pracovat

přítomný tvar
pracuje +ending

negativní tvar
nepracuje

minulý tvar
pracoval + gender ending (and present form of být unless it is 3rd person)

*něco jiného -st -ýt -yt -ct -át -ít 

slovníkový tvar
číst

přítomný tvar
čte

negativní tvar
nečte

minulý tvar
čet+ gender ending (and present form of být unless it is 3rd person)

Wednesday, December 7, 2016

moje slovesa v pádě 4

Při určování pádu jde jednoduše řečeno o to, že musíme najít správnou pádovou otázku, pomocí které se můžeme na dané slovo zeptat. Neznamená to ale, že při určování pádu musíme vzít postupně všechny pádové otázky a budeme zkoušet, která by to asi tak mohla být. Jak tedy ale na to? Stačí udělat pár kroků a pád určíte velmi snadno:

  1. uvědomit si pozici slova ve větě - jaká slova rozvíjí, s čím souvisí apod. - v podstatě jde o to uvědomit si, vedle jakých slov se podstatné jméno nachází
  2. pomocí slov, která rozvíjí (jsou v jeho blízkosti), se na něj zeptat (pokud je před slovem předložka, využijte ji v otázce)
a co, když výše uvedené odstavce vypadají takto: podobají toto:

dkdkdkfdkfkdk jdkdkjdkj o to, že musíme najít dkfakkjajkkfd otázku, pomocí které se můžeme na dkfkdf slovo dkdkdk. Neznamená to ale, že dkdkdkdkd pádu musíme dkdkdk dkdkkd všechny pádové otázky a budeme dkdkdkdkdkd, která by to dkdkd tak mohla být. Jak tedy ale na to? dkdkdkd udělat pár dkdkdkdk a pád dkdkdkdkd velmi dkdkdkdk:

Velmi snadno. VELMI snadno. Moje slovní zásabo je nepatrnáý. Víte ted' proč Ted' už víte, proč musím číst čtení textyů? Nemůže si ani přečíst instrukce. Bleuagh.


Chodíval horu. He would go on the mountain.
Podíval se na holku. He looked at the girl.
Vzal si manželku. He took (married) a wife.
Bojím se psy. I fear dogs. <-- It more like the idea: "to fear a 'fearing', not the object that causes you fear.
Pootevřela jsem dvéře. I cracked open the door. Why does this need být?
Zabily dívku. They (e.g. the jealous women) killed the  girl.
Pláču slzy. I cry tears.
Slíbím tajemství. I promise a mystery. secrecy.
Přikazuji muže. I command men. (bring me men) the man.
Uzním kámen. I hurl the stone.
Zůstávám naživu. I remain alive.
Jedly svačinu. They (the women) were eating a snack.
Zastavím auto. I stop the car. come back to this aspect idea later.
Bědovala melodii. She wailed a melody.
Prokousal se dort. He bit his way through a cake.
Odešela milence. She left forsook her lover.
Slyšel rádio. He heard listened to the radio.
Věděl příběh. He knew the story.
Patřil se otce. (?) He belonged to the father.
Pracovala jsem hodinu. I worked (for) an hour.
Nacpal slova. He crammed words (in something...this sentence makes no sense without extra stuff)
Probodl zvíře. He pierced the beast.
Přivlastnil nápad. He stole an idea.
Čekame se na platbu. We are awaiting payment.
Našel Atlantis. He found Atlantis.
Připomínám schůzku. I remembered the meeting.
Zasluhujeme trpělivost. We deserve patience.
Přijímám čokoládu. I accept chocolate.
Zachovala jsem přikázání. I (f.) kept the commandments.
Dodržoval je pravidla. He followed the rules.
Činím úkol. I do the task.
Kráčím psa. I walk the dog.
Vzpomenu minulost. I remember the past.
Dozvídám se gramatiku. I learn grammar.
Uskutečním pravdu. I realize the truth.
Přemáhá obavy. She overcomes fears.
Uspokojím zvědavost. I satisfy curiosity.
Obklopujeme dívku. We surround the girl.
Nasytí ubrousek. It saturated the towel.
Rozhodujeme plán. We decide a plan.
Pořádame výlet. We organize trips.
Poznám pravdu. I know the truth.
Rozumněla jsem muže. I understood the man.
Píšu dopis. I write a letter.
Navštívím strýče. I visit an uncle.
Naučím češtinu. I learn Czech.
Řadím židli. I organize chairs.
Zařadím třídu. I organize the classroom.






Monday, December 5, 2016

Pád 4

Pád 4

Koho? Co? 
a na koho? na co?

Accusative Case
"Pointing" --->
DIRECT OBJECTS OF VERBS
Answers the questions like what do you give? Whom do you love?

mužský živý (m.ž.) : masculine animate
mužský neživý (m.n.) : masculine inanimate
ženský (ž.) : feminine
středního rodu (s.) : neuter


                  Demonstrative Pronouns
m.ž.            toho             hard/ambiguous  -------------------------------> -a
                                       soft (ž, š, č, ř, d', t', ň, c, j, -tel, + s, z, c)  ---> -e

Other things: m.ž. has mobile "e" (pes - psa), stem changes (kůn - koně), and -a changes to -u (policista - policistu)


m.n.            ten              = pád 1 jednoté číslo

ž.                tu                -a ---------------------> -u
                                      -e/ě -------------------> -i
                                      consonant ending ---> pád 1 jednoté číslo

s.                to                = pád 1 jednoté číslo


Pád 4 Possessive Pronouns

Přivlastňovací zájmena


pád 1                                 pád 4
                                          m.ž.                      m.n.                  f.                         s.          
můj, moje, moje               mého                     můj                   moji/mou           moje/mé
tvůj, tvoje, tvoje               tvého                     tvůj                   tvoji/tvou           tvoje/tvé
jeho                                  jeho                       jeho                   jeho                   jeho
její                                    jejího                     její                    její                     její
náš, naše, naše                 našeho                   náš                    naši                    naše
váš, vaše, vaše                 vašeho                   váš                    vaši                    vaše
jejich                                jejich                     jejich                 jejich                 jejich

Monday, November 28, 2016

Je třeba se učit dvě tváře "třeba", třeba v tomto příspěvku

Vidíte nějakou chybu? ŘEKNI MI TO V KOMENTÁŘÍCH! Brutální upřímnost, chlapi!

Chtěla bych ted' piše bez prřekladatelna...Vidíme jak piši píši, kdýž jsou mnoho chyby nebo ne.
Je dobra slova v česky: "třeba". Pišil (Psal?) Napsal možná hodín o tento slova tomto slově se českyou. Možná ted' rozumím tento slova toto slovo

1. třeba = například obtivženy(?) otevřený, které není stejnea jako "nebo". Jsoue mnohou myslite(?) myšlenky nebo možnosti.
  • Chtěla bych četl (?) číst kniha, třeba Dickens.
  • Chtěl byste jet' do Prahy, třeba se mnou?
  • Kde budete? Třeba v Olomouce?
2. třeba = něco musí být    
  • Bydlim, je třeba myt mít otec a matka.
  • Je daleko, je třeba jyt jít v letadle.
Ted' víidím naše konversacuje konversace protože to je moc obtižené bez pomoc. 
--------------------------------------------------------------

1. první vyznam třeba = například (v anglicky, třeba slova "like")
  • pojd'me ven, třeba do kina.
  • jezme, třeba v restauraci.
  • máte mazlíčka, třeba psa?
  • mám ráda něco k pítí, třeba Dr. Pepper.
  • mám ráda cestuju, třeba v letadle.
  • kam půjdeme? Nevím, třeba do kina nebo do divadla.
  • Můžu být cokoliv, třeba prezidentem. 
2. další vyznam třeba ~mýt mít v obecně řečeno. A třeba = potřeba
  • Velikost škody je třeba určit.
  • Prší, musím si vzít deštník. ale prší, je třeba si vzít deštník.
Já, musím si vzít destník = konkretná a specificka osoba
Je třeba si vzít deštník = pro každého (nikoho?). To není specificky, je obecny.
  • protože spánek je třeba důležitý, musím jít ted' spát.
  • protože jídlo je taky třeba důležitý, musím jít ted' uvařit naše večeři. 
Myšlenka obecnou řečnění je pro mě velmí zajímava, protože v anglický je není dobře (a velmí zle) piše v "hlas pasivní." Ale, v česky, mýslím, že to je dobrý styl. Alespoň, takže se zdá. Co myslíte?