Když kohout kokrhá, to znamená, že je hrdý na sebe. Kvůli tomu máme tradici. Jako součast rodinného večera, mám “čás kokrhat.”
Začneme frází, “jsem rád, že…” a skončíme s “kykyryky!” Jdeme v pořádí od nejmladšího až po nejstaršího.
Cora: [se spoustou výzev] Jsem rádá, že...mámí!
Honza: Jsem rád, že budeme spolu každý den v létě. [Trápím se. Sdětmi. Každý den. Každou hodinu. Každou chvíli. Budu počítat vteřiny, dokud opět nebude škole...]
Dan: Jsem rád, že táta se rozhodl mít další dítě!
Já: Co?
[zmatený smích]
Opa: Máš nějaké zprávy, Katko? Jsi v očekávání?
Já: Ne, ne, a ne vůbec!
Danny: Ne zeptal se, zda budeme mít 12 dětí, a odpověděl jsem, že ne. A potom zeptal se, zda budeme mít 9 dětí, a odpověděl jsem, že jednoho dne budeme mít další dítě, pravděpodobně.
Opa: ah...to je ono! To je “ono.” [On zamrká na Dannyho] Dobrá práce!
A teď můj otec věří, že jsem těhotná. Pěkné.
Janička: Jsem ráda, že máme výlet v pátek.
Já: Jsem ráda, že Madre učila dobrou umělickou hodinu dneska v knihovně. Jsem taky ráda, že koupila jsem nové kolo pro kluky on-line.
[Výkřiky radosti, a okamžitě zapomenou na své hypotetické sourozence]
Danny. Jsem rád, že dokončil jsem ten semstr. A měl jsem dobrou známku...možná…
Joe: Jsem rád, že dostal jsem výplatu.
Madre: Jsem ráda, že budu učit v knihovně každý měsíc!
Opa: Jsem rád, že mám novou práci na příští rok, a nikdy nemusím vrátit se do této hrozné školy...
No comments:
Post a Comment