Božena Němcová
(Pohádka z okolí domažlického, již obyčejně matky neb chůvy dětem povídají.)
Smolíček byl malý pacholíček a byl u jednoho jelena, který měl zlaté parohy. Jelen chodíval na pastvu, a vždycky když odcházel, přikazoval Smolíčkovi, aby zavřel a nikoho nepouštěl. Smolíček
vždy měl zavříno, a dlouho nikdo na dvéře nezaklepal. Jednoho dne ale kdosi na dvéře zaklepal, a když se Smolíček ptal, kdo to, ozvaly se zvenčí líbezné hlásky:
Smolíčku, pacholíčku,
otevři nám tvou sedničku,
jen dva prstéčky tam strčíme,
jen co se ohřejeme,
hned zas půjdeme.
Smolíček otevřít nechtěl; hlásky venku ještě líbezněji prosily. Smolíček byl by jim rád otevřel, ale bál se jelena. Že jim neotevře, ne a ne, a neotevřel. Když přišel jelen, povídal mu Smolíček, že někdo
klepal na dvéře, že líbezné hlásky prosily, aby jim otevřel; on však že neotevřel. – „Dobře jsi udělal, Smolíčku, žes neotevřel, to byly jeskyňky (jezinky?). Kdybys byl otevřel, byly by tě odnesly.“ –
Smolíček byl rád. Druhý den šel zase jelen na pastvu a Smolíček zavřel. – Tu zanedlouho ozvou se přede dveřmi ještě líbeznější hlásky než před tím dnem:
Smolíčku, pacholíčku,
otevři nám tvou sedničku,
jen dva... atd.
Smolíček že neotevře, ač by rád byl otevřel a na jeskyňky se podíval. Tu začaly jeskyňky přede dveřmi zimou se třást a plakat, až to bylo Smolíčkovi líto. I pootevřel jim malilinko dvířka, co by tam
mohly dva prstejčky strčit. I děkovaly mu jeskyňky a hned strčily mezi dvéře dva bělounké prstéčky, pak celou ruku, a huš byly v sedničce, Smolíčka uchytly a pryč s ním utíkaly. Tu se pustil Smolíček do volání:
Za doly, za hory,
mé zlaté parohy,
kde se pasou!
Smolíčka,
pacholíčka
jeskyňky nesou.
Jelen se nedaleko pásl, a jak slyšel Smolíčkův hlas, přiběhl a jeskyňkám ho vzal. – Doma dostal prý Smolíček výlupek na pamětnou, aby podruhé nikomu neotvíral. Smolíček si umínil, že neotevře, i kdyby jeskyňky ještě líbezněji prosily. Kolik dní nepřišel nikdo, až zase jednoho dne ozvaly se přede dveřmi hlásky:
Smolíčku, pacholíčku... atd.
Smolíček ale jako by je neslyšel, až když tuze zimou se cintovaly (se třásly) a tolik prosily, aby je trošinku jen ohřejt nechal, povídal, že jim proto neotevře, že by ho zase odnesly: „Ne, my tě neodnesem, a kdyby, nemáš se čeho bát, u nás bysi se měl lepší než zde, všeho bysi měl hojnost a my bychom s tebou ustavičně hrály.“Smolíček dal se zase omluvit a pootevřel, ale jeskyňky mžikem
octnuly se v sedničce, Smolíčka uchytly, a pryč s ním utíkajíce, hrozily mu, že ho zabijou. Smolíček volal zase: „Za doly, za hory,
mé zlaté parohy...“ atd.,
ale tenkráte bylo darmo, jelen pásl se daleko, neslyšel ho, a jeskyňky ho donesly až domů. Ubohý
Smolíček měl se dobře – to je pravda, samými lahůdkami ho krmily, ale jen proto, aby ztloustnul, a pak chtěly si ho zabít. Zavřely hora žádná s ním nehrála. Když už mnoho dní u nich byl a mnoho dobrot a lahůdek snědl, přišly jeskyňky k němu, a že aby jim ukázal malíček; když jim malíček ukázal, řízly do něho, jestli by dost tlustý byl. Zdál se jim dost tlustý; vzaly ho tedy, svlekly ho, položily do korýtka a nesly do pece. Smolíček byl v hrozné úzkosti, prosil je, aby se slitovaly, ale ony nic – i pustil se milý Smolíček do pláče a volání:
Za doly, za hory,
mé zlaté parohy,
kde se pasou!
Smolíčka,
pacholíčka
jeskyňky pryč nesou!
Tu se ozvou rychlé skoky, jelen zlatoparohatý přiběhne, Smolíčka pacholíčka nabere na parohy a pryč s ním uhání domů. – Doma ale Smolíček dostal co proto, a plakal a slíbil, že už bude vždycky poslouchat a že nikdy více jeskyňkám neotevře, a taky neotevřel.
To ještě neposlouchala jsem.
po poslechu tucetkát
==========================================================
stará/archaický slova a fráze
Pacholíček : co to známena v češtině? pachole (s.), archaic form of child
sedničku : sounds like sedni, a place to sit světnice, from světlo, archaic sitting room, family room
dva prstejčky : two fingers
samými lahůdkami ho krmily : they themselves fed him goodies
lahůdek snědl : ate delicacies
byly by tě odnesly : they would carry you off
líbezněji : more sweetly
nikoho nepouštěl : nobody let go
Slovesa
chodívat, chodíval : imperfect, to go
podívat se, se podíval :imperfect, to be looking, he was looking
podívat se, se podíval :
dívat se : imperfect, to look at
vzít, vzal (se): probably perfect, they took (him), also to take a wife
vzít, vzal (se): probably perfect, they took (him), also to take a wife
bát se, bojím se : probably imperfect, to fear, I fear. Why is this reflexive?
pootevřít, pootevřel : probably imperfect, to crack, he cracked
chtěly si ho zabít : they wanted to kill him - it seems like Němcová uses a lot of reflexive pronouns that are archaic today
zabít : perfect, to kill
plakat, pláču, plakal : imperfect, to cry, I cry, he cried (tears)
slíbit, slíbím, slíbil : perfect, to promise, I promise, he promised
přikazovat, přikazuji, přikazoval : imperfect, to command, I command, he commanded
uhánět, uhání : imperfect, to chase after, to hurtle(?) after someone to hurtle, hurtling
utíkat, utíkaly : probably perfect, to run, they (ž.) ran
prosit, prosily : probably a perfect, to plead, they (ž.) plead
hrát, hrály : probably a perfect, to play, they (ž.) played
položit, položily : probably perfect, to lay, they (ž.) laid
položit, položily : probably perfect, to lay, they (ž.) laid
svléct, svlekly : probably perfect, undressed, they (ž.) undressed
řiznout, řízly : probably perfect, cut, they (ž.) cut
Podstatná jména
parohy (m.n.) : antlers
hlásek, hlásky (m.n.) : sound, sounds
na dveře/dvéře, mezi dveře/dvéře (f.) : on, between the doors. ALWAYS PLURAL.
dveřmi : pád 7 of doors, by use of the doors, “door-wise”
pec, do pece (f.) : oven, into the oven, pád 2 singular pád 6 plural? Why is it plural?
skok, skoky (m.n.) : jump
Příslovce
ustavičně : continually
přídavné jméno
tolik : so that many, as many
tlustý : thick
vždycky : always
líbezné : sweet
líbezné : sweet
ostatní (phrases and other things that I am too lazy to categorize precisely...)
v hrozné úzkosti : in terrible distress
========================================================================
"Ó Smoličku, slib mi, že mě vždycky budeš milovat!"
"Samozřejmě,
Najednou slyšeli
"Počkej
"Přikazujte, abyste odešli
Plakalapřitelkyně, "Smoličku! Víš co dělat?"
"Ano, vím,
Mám dceru. Vždycky skáče
Peču perník. Těsto je tlusté. Otvírám dvéře pec.
"pacholíček" (mas.a) - derived from "pachole" (neu), archaic for "child"
ReplyDelete"sednička" (fem) - diminutive of "sednice", a dialect version of "světnice". To cite a definition: "The fundamental living room in a house, especially a country house". It probably really has to do with sitting: a sitting room. (Světnice then is reportedly from "světlo", light, because the room was light thanks to the tile stove in contrast to older houses, darkened by soot and smoke from open fireplace.)
"prstejčky" - singular "prstejček" (mas.i), dialect for "prstíček", diminutive of "prst", a finger.
"lahůdky" - singular "lahůdka" (fem), delicacy (not archaic, commonly used)
"byly by tě odnesly" - a bit archaic conditional of "odnést", to carry off (the verb is not archaic at all)
"nikoho nepouštěl" - let nobody go
"podívat se" - actually perfect (imperfect is "dívat se")
"vzít" - you often add reflexive "si"; always so in the wife/husband-taking context:
"Vzal jsem si Lenku za ženu." (I took Lenka for a (= to by my) wife.)
"Vzal chleba k svačině." = He took bread for a snack. He'll probably share it with someone, because if not, we would say:
"Vzal si chleba k svačině." = He took bread for (to be his) snack.
"bát se" - yes, imperfect. No perfect form of this verb.
"pootevřít" - actually perfect, like "otevřít" (to open). Imperfect form is "(po)otevírat".
"chtěly si ho zabít" - I'm not sure if the reflexive "si" is there in the original? It adds to meaning "for themselves", so jezinky come out a little sadistic. But it's possible, because they wanted to eat him. "zabily si Smolíčka k svačině" :-)
"zabít" - yes, perfect. Imperfect "zabíjet".
"To čekání mě zabije." x "To čekání mě zabíjí."
"plakat" - yes, imperfect. No perfect form. To cry in the sense of shedding tears (not in the sense of shouting).
"slíbit" - yes, perfect. Imperfect "slibovat".
"přikazovat" - yes, imperfect. Perfect "přikázat".
"uhánět" - yes, imperfect. Perfect "uhnat". This means "to hurtle" when used without a subject (Uháněl jsem), or "to chase down" with a subject: "Psi uhnali jelena." - like literally make him run for so long that he drops from the fatigue.
"dvéře" - the long e is dialect, so "dveře" in common Czech. We call these words without singular form "pomnožná": another common one is "kalhoty" = pants. If you want to confuse a Czech speaker, ask him about the gender of some "pomnožné" word - we get confused at first, as our inner gender sense is usually based on singular.
ReplyDelete"pec" - do pece is singular, case 2.
"líbezné" - this is an adjective. Adverbs end in ě, e with "háček" (little hook, caron). Adverb is "líbezně".
"tolik" - may also mean "that many". As a Czech saying goes, "Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem." - "How many languages you speak, that many times you are a person." ("tolikrát" is just like "tolik" + "-krát". "-krát" means "times" (French "fois"): "dvakrát" (two times), "stokrát" (a hundred times), "několikrát" (several times).)
"tlustý" - when said about a person, it means fat (while in English, a thick person means stupid). Yes, it is offensive.
"v hrozné úzkosti" - "úzkost" (fem) is rather anxiety, angst than distress.
"utíkaly" - past tense in plural feminine of "utíkat", imperfect, "to run away". Sometimes, we use this as "to run", even though we have "běžet" for this. Perfect form is "utéct". The verbs ending in -y are plural feminine in the past, "utíkaly" = "(they, of a female gender) were running away". We have gender for 3rd person plural, like French does (ils/elles, but we have oni/ony/ona), this affects the form of the verb. When the genders of the crowd are mixed, they are treated as males. (As an exception, a collective of "děti" always uses feminine ending.)
"prosily" - past tense plural feminine of "prosit", to plead/ask. They (fem) pleaded.
"hrály" - the same for "hrát", to play. They (the women, children) played.
You get the idea.
Very helpful comments. Thank you.
DeleteAnxiety and angst are exact synonyms for distress, IMO. In the English version, this is how it is translated, actually.
It makes a thousand times more sense that these words are all past participles with their gender endings!
"Byl a nebyl mladý muž" - a nice, correct sentence, but we use "Bylo, nebylo," as a fixed phrase meaning "Once upon a time". This is alike to "Once upon a young man".
ReplyDelete"Chodíval na vrcholu kopce s svou přítelkyní."
- "Chodíval na vrcholu" - case 6 means that he was going, and that he did it while located on the top of the hill (like he was pacing here and there). I suppose you wanted to say he was going to the top of the hill, the summit was his destination. That would be "Chodíval na vrchol" (case 4).
"s svou přítelkyní" - here we use preposition vocalization. As "s svou" is nearly unpronounceable to non-snake-tongues, you add -e to form a syllable and get "se svou přítelkyní". This also applies to k, v, z (and less frequently to other prepositions like přes, skrz).
"O Smoličku, slib mi, že mě vždycky milovat!"
- "O Smoličku" - "Ó Smolíčku" ,O & i are long. This may seem like nagging, but there's actual difference: short o means "about" and fairy tales in Czech are often named like "O Smolíčkovi", while long ó is just "oh", an exclamation.
- the secondary sentence "že mě vždycky milovat" misses a predicate (which is never correct, except for sentences like "Who else was there?" "Me."). That is because "milovat" is in infinitive. You probably went for a future tense, so you miss the verb to be in future, "budeš milovat"
=> "Ó, Smolíčku, slib mi, že mě vždycky budeš milovat!"
"Samozřejmě, můj miláčka, do konce času..."
- "můj miláčka" - we use case 5 to address (that's its only purpose), so "miláčku". Also, we don't use possessive pronouns as much, using "můj" is not natural.
- "do konce času" - correct, but we don't say it like this in Czech, we use "navždy" (forever: "na + vždy" = "for + ever") or "věčně" (eternally).
=> "Samozřejmě, miláčku, navždy..."
"Najednou slyšeli tolik hlásky v hrozné úzkosti."
- "tolik" - possible, especially in a fairy tale, though "spoustu", "mnoho", "hodně" would be better in a general sentence
- "hlásky" - you need case 2, "hlásků" (hlásek is mas.i, diminutive from hlas, voice)
"Podívají se kolem sebe, když slyší hlásky."
- "Podívají se" - as podívat se is perfect, it cannot exist in present. This form exists, but is in future, "they will look". If you wanted to express present tense, you'd use imperfective dívat se, "dívají se" (they are looking).
"Bojí se hlásky." - again, case 2 is needed, hlásků. (You expressed wanting to know what I see when reading your sentences some time earlier: Here I see I valid Czech sentence, because I expect case 2 after bojí se and automatically decode "hlásky" to be the word "hláska" (fem) (a keep / a (phonetic) phone), which has this form in case 2. Now, "Bojí se hlásky ř." would be a true sentence.)
"Počkejte, Smoličku!" - correct, but it's improbable that his girlfriend would "vykání" him (unless you go for the archaic effect. But even then, "vykání" would be appropriate with noble characters, while Smolíček is a simple peasant child.)
ReplyDelete"Přikazujte, abys odejít!"
- "Přikazujte" is imperative in 2nd person of plural, you. The speaker commands (because he/she uses imperative) them to command (because that is the verb) to leave. I suppose you went for simple "Odejděte!" (Leave! 2nd person of plural of the verb odejít, to leave). Alternatively, you could very well say "Přikazuji (vám), abyste odešli!": I command (you) that you leave.
"Nebo vás zabiju!" - correct and natural, this phrase is a keeper and will get you places ;-)
"Plakal přítelkyně" - "Přítelkyně plakala", at least till now we spoke of her as a female
"Smoliček!" - "Smolíčku!", case 5.
"Ano, vím, můj miláčka!" - "miláček" is masculine a., even if the person is female. Again, no need to use "můj".
=> "Ano, vím, miláčku!"
"A pryč uháněl kámen směrem k hláscích."
- "pryč uháněl kámen" - Ah, hurtle can also mean throw. Well, Czech "uhánět" always means running, never throwing. Let's use "hodit" (throw) or "mrštit" (hurl).
- "směrem k hláscích" - with k, you use case 3, "hláskům". Means "in the direction of the little voices". To specify a target of throwing, shooting etc., you can use the preposition "po" + case 6. So "hodil kámen po hláscích" would mean "threw a stone at the voices".
=> A mrštil kámen směrem k hláskům.
"Vždycky skočí." - since she's doing it all the time, you want imperfect verb, "skákat" instead of perfect "skočit", use "skáče". Also, "pořád" would be more appropriate (all the time) than "vždycky" (always).
"Tolik jsou svého skoky, že nemůžu nikam jít s ní."
- I was not able to decode the intended meaning of the first sentence :-( "Skáče tolik" ((She) is jumping so much) would be enough.
- a more natural word ordering of the second sentence would be "že s ní nemůžu nikam jít.", but yours works, too, if you want to emphasize you can go without her.
"Tak, moje dceru." - case 5, "dcero". Also, as you must have already noticed, we like diminutives so much! Diminutive of dcera is dceruška, case 5 "dceruško". Also, moje is not needed (but here it is rather appropriate).
"Prosím neskoč!" - you want imperfect "neskákej".
"Ale ještě skočí ustavičně." - imperfect "skáče". Not "ještě", you want "dál/dále" (further, on, as in She jumps on). "Ale stále skáče dál."
"Vaření perník." - This means A cooking of gingerbread. A gingerbread is baked, "péct" (imperfect. Perfect "upéct"). "A baking of gingerbread" would be "Pečení perníku", with perník in case 2. Or, "Peču perník.", I bake gingerbread.
"Otevřu dveře pecí." - This is correct & means "I will open the doors of the ovens." If there's just 1 oven, "pec" (fem), then case 2 "pece". If the tense were present, then "Otvírám" from imperfect "otvírat" ("otevřu" is perfect "otevřít".)