Thursday, November 17, 2016

Píšu hrozně v čestině...


Chtěla bých číst tento kniha: Besedy na staré valše na Bohumír Četýna (Strnadl), ale neexistuje překlad anglicky. Kniha je o lidové povídky od Trojanovice, a je domov můj předku. A rodina Strnadlová je moje rodina, vzdaleně.

Vše o mých předků mě zájimá.

Ale mám hrozná překažká: můj jazyk. Nebo jeho nedostatek. (nedostatek =/= velkostatek)

Můj patý bratranec Roman řekl: "myslel jsem, že by bylo upovídaná" když jsme se setkali v létě. Je pravda. Jsem velmí upovídaná, a to mě zabíjí, že nemužu mluvit nebo rozumět česky moc dobře.

Mám rááááda pišu blog na téma mých předků, a možná dokonce jsem raději psát obecně o českem předku a původu, ale tam néní prostor pro můj jazyk zaučení.

Jednoho dne, budu moci přečíst tu knihu jsem se zmínil. Jednoho dne, budu moci rozumět, budu moci komunikovat, budu moci mluvit. Nedostatek čestina se mi neblokuje ze znalosti usiluji. Nesmí. Chci to příliš mnoho.

Posmívát mé hrozné úsilí. To nemůže to dělát horší než trčet v anglicky mluvicí mozku, v anglicky mluvicím světě, s velmí omezenýmí zdroji. Ale nemužu si stěžovat! Mám konečný zdroj: INTERNET.

To je účelem tohoto blogu: využit mych zdroji. To bude pravděpodobně k popukání, a to zejména pro Čechy.

Moje první pravidlo: ne kopírovat a vložit z překladatele. Druhé pravidlo, žadné anglicky.

Uvidíme, kde to jde.
Vidíme, slova teče.
i když jsou hrozné... 



No comments:

Post a Comment