13: Jeruzalém

Zpívám v kostelním sboru. Zpíváme teď dvě hloupé písně. První je o Jeruzalému, a ta vychvaluje přednosti toho města. To je pro mě moc.

Druhá píseň, chci to popsat, jako "sýrý", ale vím, že to slovo neexistuje v češtinu. Co to znamená? Možná je to myšlenka něčeho nebo někoho, "bezostyšně neautentického" nebo velmi, velmi, velmi naivního, nebo nadměrně sentimentálního.

Navštívila jsem Jeruzalém s křesťanskou cestovatelskou skupinou. Zajímala jsem se o krátkozraký přístup mých krajanů. Oni byli úplně slepí! Jen viděli, co chtějí vidět. Bylo to zneklidňující.

Posvátné zkušenosti nemuhou být nepřírozené. Konají se hluboko v srdci, v duši. Nejdou podle plánu. Jsou opoakem "sýré." Jsou autentické. Jsou pravé. A také jsou soukromé.

Cítím se velmi nepřijemně s naboženstvým turismu. Vidíme to, co vidět chceme. Musím to trpět u lidí kolem mě, ale ošívám se v duchu.

Jeruzalém, o kterém je ta píseň, je jen hezká a falešná myšlenka bez žádnou oporou v realitě.

Takže, proč zpívám v kostelním sboru? Protože mám ráda ředitelku sboru, to je na její přání. Ona potřebovala jeden alt. A někdy i písně jsou pěkné. Ale teď ne.